Artikulace je základní hudební parametr, který určuje, jak bude znít jedna nota nebo jiná diskrétní událost. Artikulace primárně strukturuje začátek a konec události, určuje délku jejího zvuku a tvar jeho útoku a rozpadu. Mohou také upravit zabarvení, dynamiku a výšku události.
- Co se rozumí artikulací v hudbě?
- Co je artikulace v definici hudebního dítěte?
- Což nejlépe popisuje artikulaci v souvislosti s hudbou?
- Jak se artikulace používá v hudbě?
Co se rozumí artikulací v hudbě?
Artikulace slouží k ukázce, jak by měla být nota zahrána nebo zpívána - např. Staccato nebo nadávka. ... Pokud by neexistovala dynamika a artikulace, nebo kdyby existovaly různé artikulace, pak by hudba zněla úplně jinak. Dynamika a artikulace oživují poznámky na stránce.
Co je artikulace v definici hudebního dítěte?
Definice artikulace v hudbě
V hudbě se artikulace týká techniky hudebního směru, která ovlivňuje přechod nebo kontinuitu na jednu notu nebo mezi více notami nebo zvuky.
Což nejlépe popisuje artikulaci v souvislosti s hudbou?
UMĚNÍ v hudbě se týká toho, jak se hrají nebo zpívají konkrétní noty nebo pasáže - jak plynule nebo „ostře“ se něco hraje. Skladatelé a aranžéři poskytují artikulační směry ve formě písemné notace, symbolů nad nebo pod poznámkami.
Jak se artikulace používá v hudbě?
V hudbě je artikulace hodně podobná interpunkci v jazyce. Říká nám, jak hrát konkrétní notu nebo akord, mimo jakou konkrétní notu hrát a jak dlouho. Poznámky jsou v konkrétních řádcích a mezerách ve štábu, a to nám říká výšky not.