Omnibusová progrese se nejčastěji používá k prodloužení dominantní harmonie, ale může být také použita jako prostředek modulace do vzdálených klíčů. Příklad 1 ukazuje prodloužení dominantně sedmého akordu prostřednictvím hlasové výměny mezi vedoucím tónem (v sopránu) a kořenem akordu (v basu).